Sein
Sein sloveso v němč. (jako esse a etvai v latině a řečtině) s nom. ve prísudku, v Češ- tině však býti buď s nom. buď s instr. S no- minat., když pojem č. obsah jeho jinými slovy opakujeme, ve větách výměrných. Tělo jest stánek duše. Bahna jsou pramenové bez toku. Zlato jest kov. Kočka jest dravec koč- kovitý. S instr. pak ve větách případnosti. Vrba jest rostlina bezkorunná vrbovitá (vý- měr), ale: vrba jest okrasou potoků (pří- padnosť). Růže jest královnou bylin. Jehně bylo kořistí vlka. Vz Instrumental, Býti (I. 114. b., 115. a.).