Sejmouti
Sejmouti, sejmu, ul, ut, ntí; sníti, sejmu, sňal, sňat (m. sjíti, sjal, sjat), snětí; sjímati a snímati — dolů vzíti, herabnehmen; pryč vzíti, wegnehmen; schytati, zajímati, gefan- gen nehmen, einfangen, arretiren; se — shro- mážditi se, sjíti se, sich versammeln, zusam- menkommen; pojíti se v manželství, heira- then.; obcovati tělesně, beischlafen; potýkati se, bíti se, kämpfen, sich schlagen; sjedno- titi se oč, einig werden, sich vereinigen; zanítiti se, zapáliti se, sich entzünden. Jg. Vz Zejinouti. — co, koho: zastření obli- čeje, Kom., klobouk, hříchy, hlavu (stíti), V., korunu, Háj., čepici, Us., spiklence (schy- tati), Kram., střechu, husu (sádlo s ní stá- hnouti), Us., šachtu (hloubiti), šichtu (děl- níkovi platu za šichtu nevyplatiti ku př. když špatně pracoval). Vys. Sejmi, bratře, ruka- vice, vem to cělo (tělo) na své ruce. Sš. P. 37. Prsten sejal, milou objal; Kdo ten prsten símat bude, ten zajisté její bude. Sš. P. 749 — co před kým. Klobouk před ním snímal. V. — co proti komu. Nechce klo- bouku proti němu sníti. Ms. pr. pr. — co komu: koni ohlav. — co odkud. Řetězy s sebe sňal. Jel. Tělo s kříže s. St. skl. Kněžství s někoho sníti. Plk. Někomu bělmo s oka s. D. Prsten s prstu, Boč. exc, oheň s oltáře. Us. Zlatý prsten s prstu sjal, Mari- jance na prst dal a sám se zamordoval. Sš. P. 92. A tak dluho ju sobě namluval, ež zelený vinek s její hlavy sjal. Sš. P. 193. Bůh rodiče s toho světa sníti ráčil. Štelc. — se v čem = sejiti se. Kda sě sněch u lěsi i vladyky u Vyšehradě. LS. v. 44. — se v co = sejíti se, sjednotiti se. Sňavše se v hromadu. Zlob. Aby rovní se sněli v manželstvo. Št. — se oč = sjednotiti se. Ms. ústav. zem. — Ms. jus. — koho s kým. Mój rychtář s mými sedláky sjímal ty jisté. Půh. II. 498. — se s kým. 1. Nedej se jim s císařem sníti (= sejíti). Dal. — 2. S man- želkou se sníti (pojíti se v manželství). Jel., V., Br. Ať se mé srdce sejme s vámi. BO. — 3. S někým tělesně obcovati. Jel., Rad. zv. — 4. Sníti se s kým = potýkati se (ne- má-li býti: sjíti = sejíti. Jg.). Dal. — co, se čím. Sňaly se domy ohněm (zapálily se). Zlob. Jednú rukú koňu dával, druhú rukú vínek snímal. Sš. P. 192. — co kde. Král sněl ten obyčej na jednom sněmu. Ms. pr. pr.