Sekati
Sekati, sekám a seci; seknouti a. síknouti, ul, ut, utí; séci (síci), seku (zastr.), sekl, sečen, ení; sekávati. S., strsl. seka, séšti, seco, koř. sek. Sr. lit. sikis, Hieb, vedlé po- sékelis, der Hammer, strhornoněm. seh, das Pflugmesser, sahs, Messer, lat. secare. Der Wurzelvokal hat sich in sekera securis er- halten. Mkl. aL. 59., 11. Hauen, metzeln, mähen, peitschen. — abs. Vítr seče (jest ostrý). Us. Ten kůň seká (třese jezdcem, stösst). Na Slov. Kupectví seklo (nešlo, stockte). Na Slov. Vlk seče, liška nahra- buje, komár na vůz dává, mucha utla- čuje. Sš. P. 696. — co (komu). S. led, zelí; trávu, obilí (kositi), D., hlavu (stíti), Dal. 17., kamení (lámati), Us., někomu žílu. Us. Mouchy koně sekají (štípají, stechen). Us. Matěj se zved, přišel sekat led, nemá-li ho, dělá si ho. Prov. Dch. Cf. Matheis (= Mathias) bricht Eis; hat er keins, so macht er eins. Hý. On ho sekal a flekal; Ten ho sek (hat ihm einen Hieb versetzt)! Dch. Seká prevíta (dělá pána). U Litomš. (na Moravě říkají: seká všiváka). Hý., Vik. S. němčinu (hbitě německy mluviti), pána. Us. Člověk aby se pařezoval a kluk jen seká pána. U Král. dvora, v Lukavici. Dhn. Červená krú (krev), ako keď člově- kovi žilu sekne, vystrzekla. Slov. Proč pak mě sekáte, co pak mne neznáte? Dyť sem já děvečka z vašeho městečka. Sš. P. 144. Sekej, synko, sekej lípko, své panence na kolíbko; Seče komár votavu, muška nahra- buje, komár hází do žebřin, muška našla- puje ; Liška seče votavu, zajíc ji shrabuje, můcha na vůz podává, komár pošlapuje. Sš. P. 554,, 695., 696. S. louku. Půh. II. 285. S. sečné rány. Rkk. 33. Srpoše Spytibor seče. Rkk. 42. Sv. Petr protivníky séci chtěl. Pass. 825. — co, koho, se čím. S. seno kosou, seno n. obilí kosou, vodu vesly. Us. S. dříví sekerou, V., někoho mečem, Hus I. 371., bi- čem, prutem (mrskati). Troj., Jg. Pták kříd- loma povětří seká. L. Tu se kopíma sečesta. Troj. Divoký kanec zuby (zlostí) seká. S. rudu, kovy, skálu, pramen kosatcem, želíz- kem atd. Vys. S. jazykem (mnoho mluviti). Us. Šg. Ne každý, kdo jazykem seče, hodí se do bitvy. Č. Vezmi ten meč a seč jím ďábla. Hus I. 178. Někoho slovem, řečí s. Us. Dch. Kdo tebú, koso, secť bude, až tu šohajka nebude ? Sš. P. 601. — kam: do stromu, Us., D., do jelit. Us. Ten do toho seká (chutě jí). Us. Dch. Sekla se do něho (náhle se zamilovala). Mt. S. Seká jako do jitrnic (rychle mluví, pracuje). Mečem kruto v helm mu seče. Rkk. 43. Bleskem v temena jim (horám) sekly (bouřky). Hdk. C. 36. — co odkud. Sěkáchu ratolesti se stromóv. Hus II. 3. -- kdy. Kdo za deště seče, za sucha sklízí. Č. M. 423. A já mám lóčičku při vršíčku, já ju nejradš seču při měsíčku. Sš. P. 638. — se proč. Sekají se pro dě- večku. Er. P. 498. — čím na koho. Po- mlouváním zrádným a utrháním na někoho sekati. V. — (co) jak: dříví na kusy, na sáhy, něco na cancory. D. Přes míru s. (mineralií v cizím poli dobývati). Vys. S. maso, dříví na drobno, klein hacken. Dch. — co kde. Seno na louce s. Er. P. 420., V. Na cestě dříví nesekej (života si neukra- cuj). Mus. S. něco přeď kým, Dač. I. 73., za kým. D. čáry se sekou n. přetínají v bodu a. Nz. Hajný seká v lese; S. trávu v lese, na pasece. Er. P. 388., 480. Mezi Veselím a Soběslavi sekou se silnice v pra- videlném úhlu. U Žirovnic. Vk. V černej hoře na pasece, švárné děvče trávu seče; Seče v zahradě travičku. Sš. P. 192., 253. Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Č. M. 324. — čím okolo čeho (koho). Kanec zuby okolo sebe seká. Cyr. — koho kam seknouti: v srdce. Us. — se. Ten se sekl = 1. poranil; 2. ošidil. Že ta vojna býti musí, že sa Janko sekat musí. Sš. P. 124. Ne tak, švagře, ne tak, budeme sa sekat, to je sestra má. Sš. P. 785. — co s kým. Sekal s bratrem louku. Us. — se s kým — potýkati se, hádati se s ním, sich schlagen. Us. S ženami lesy s. — tělesně obcovati. Lék. kn. Nežli bych ti věnec dala, spíš bych se s tebou sekala. Sš. P. 349. — se oč. Než bych se já o ňu sekal, radš falešné panny nechám; Na tom zlínském černém zámku sekali se o galanku. Sš. P. 181. Sekator, a, m., der Plager, Plagegeist, z lat. Us. Sd. Vz Sekuta.