Semeno
Semeno, a (zastr. sémě), símě, gt. se- mene, seménko, semínko, semátko, se- míčko (na Slov. semáčko), a, n. Semeno. Byl, V., Chč. P. 111. a. Cf. Plemeno. Símě. V., Hus. Všecko siemě. Ž. wit. 21. 24. Ib. 36., 25., 17., 51., 125. 6. S., strsl. s?me, se- men ; koř. s?, příp. -men. Mkl. B. 236., 237. Símě jest nyní otevřeným, ač původně končí se hláskou n: semen. Bž. 76. — S., čásť rost- liny z květu pocházející a k rozplození též květiny sloužící, der Same. Jg. S. skládá se z obalu semenního n. osemení (die Samen- hülle) a z jádra (der Samenkern). Jádro skládá se u mnohých rostlin (fasole, man- dle) toliko z klu n. klícku (der Keim), u ji- ných (zrna obilného, datle atd.) také z bílku (das Eiweiss) moučnatého n. sliznatého n. tvrdého rohovitého, jímž se mladá rostlina při klíčení živí. Klíček (jest vlastně mladi- stvá rostlina) má pníček a kořínek a jeden, dva n. více lístků (klíčních lístků n. děloh, Samenlappen); klíček do bílku vnořený. Čl. S. rostlinné: puk (jádro, blána puková, dírka klová, poutko semenní; puk obrácený, polo- obrácený, nezkřivený, zkřivený), jizva pu- peční, prášek č. zrno pylové, bílek atd., vz více v S.N. S. hořké, sladké, veliké, po- dlouhlé, Čl. S. anýzové, borovice, březové, burákové n. burynové, cicvárové, dubové, horčičné, jedlové, jesenové, jetelové (bílé, červené, žluté), jetele (podhorního, plazi- vého, trojlistého), kapustové, konopné, ko- prové, koukolové, lesní, lněné, okurkové, petruželové, polní, řepkové n. řepné, resed- kové, salátu hlávkového, smrkové, sosnové, špinátové n. špenátové, trávy rosné, vikové, vodnicové, vojtěškové. Vz více v Kh. str. 389.-392, Schd. II. 212., 261., Kk. 285. S. škrkavičné, srdečné, vrabí, V., kapucínské (ostrôžky révolisté), mechové, salezové, oleš- níkové, kanárové, máslové (vz Durman). Rostl. Okurka na s. D. S. roztrušovati, do země metati. V. Upialo se s. v smrti. Sych. S. se ujme a pučí. Nevrci se po semenu. Semeno vychází. Žito k semenu chovati. Semena (plur.) na rozličné druhy se vzta- huje. Prodávati semena. Us. Bylina žene na s.; zemčata, obilí, zelí, sklad na s.; obchod, obchodník se semením n. se semenem. Šp. Cyprus jest dřevo vonných mastí, jenž má siemě jako koriandrové, bielé a násvětlé. Hus III. 52. To je semenem. Us. Brt. Ač nemělo-li símě zaseté zakrněti a zajíti. Sš. Sk. 172. Dal jim pán Bůh po motyce a se- ménka po trošičce a zaved je na vinice. Sš. P. 38. Dobré siemě jsú synové královstvie, kúkol jsú synové zlostní; A tak on jest na- sál dobrého semene ve světě; Rozsiel siemě dobré na svém poli; Siemě, padne-li v smil- níky, jenž sú vedlé cesty, kterážto cesta jest srdce myšleními smilnými utlačené, to uvadne; Pilni buďte, ať siemě vedlé cesty nepadne. Hus II. 55., 57., 72., 76. Trhejte, lámejte za zelena, aby vám nevyrůst do se- mena. Sš. P. 390. Jako semä, tako plemä. Mt. S. Vz Rodiče. Jaké s., takové plemeno; Ze špatného semene nečekej dobrého ple- mene. Šp., Č. Kdo za pluhem kleje, zlé se- meno seje. Č. — S. živočišné: semeno, se- mátko, náplodek, zákal, výkal, cham, thieri- scher Samen. Šp. S. samčí, mužské. Hus 1. 49. Život semenem mužským nakvašený. Hus III. 24. S. dračí. Dch. — S., vajíčka včelí. Na mor. Zlínsku. Brt. — S., rod, das Ge- schlecht, die Nachkommen. V. Nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím. Br. V se- meni tvém požehnáni budú všichni lidé; Vlásti bude siemě tvé branami nepřátel tvých. Hus III. 3. — S., příčina, počátek, der Same. Símě dobrého, zlého. Us. Ona sila to semínko (byla původem). U Nové Paky. Vik. S-nem křesťanů jest smrť mu- čeníků. Sš. J. 202. — S. řecké, Siebenzeiten, rostl. Šm.