Semleti
Semleti. — abs. Máme na mlýnoch a němožem zemleť. Slez. Šd. — komu nač. Pámbu mu zemlel na hody (podařilo se mu). Mor. Šd., Rgl. — koho. Ty ho zemlely (vytloukly mu; pomluvily). Us. Vrů. — jak (koho čím). Len mi zomel bez mýta. Sl. ps. Šf. I. 59. Všetkých vás tu zmelu na kašu; Kyjem na prach ho zemlel. Dbš. Sl. pov. III. 61., 77. — kam. Žaludok všecko troví, čo zuby zemelú do něho. Slov. Tč.