ČachorČachor, u, m. =
toulec. Vz Brousek. Kosci slovenští s kosou na pleci, s oslicí a s č-rem za pasem. Pokr. Pot. I. 163., Dbš. Obyč. 97. Č. = malá z rohoviny pozostá- vajúca nádobka, v nejž kosec má vodu a osličku k brúseniu kosy potrebnú. Rr. Sb
. — Č = chrást zelí. Laš. Brt. D. 203
. — Č. = nadávka cikánům. Slov. Ty čachor, čo si mi psa zabil? Pokr. Pot. I. 335.