Seno
Seno, a, sence, e, senečko, seníčko, a, n. Lok. pl. senách. Seno m. sekno od sek (sekati). S. místo sěkno. Bž. 46., 228. Dle Mkl. B. 117. nejistého původu: strsl. seno, příp. -no, fenum, nicht von sek, wie das lit. šénas zeigt. Mkl. B. 116., 1-17. — S., sečená, suchá tráva, das Heu; též sama tráva, která se na seno seká, das Gras, Heu. Us. S. zemské. Ž. wit. 71. 16., Us. S. podzimní (otava). S. luční, jetelové, žitné, víčencové, kukuřičné, vojtěškové, vikvové, mucharové n. kolencové, S. N., neprašné (které ne- práší). Sp. Seno pařené = pařenka, paření. Us. Šm. Čas sena sekání, sena klizení (sečba, kosba), klizeň sena; kůpa (na Mor. kopa), vůz, Us., otep, stoh, kopka, kopec, kupka, sekáč sena; jesle, sklad na seno (senník, seniště). Šp. S. se zapařilo. Us. Louka, na níž seno sečí. V. Seno z luk, kosou posečené se suší, hráběmi se hrabe, vidlami (vidlemi) v kopky a na kůlny se snáší. Kom. Seno sekati, kositi, séci, dělati, hrabati, kopiti, voziti, metati (házeti s vozu). Us. Ti nadělali sena (i. e. mnoho); s. pa- řiti, s. rozmítati, rozesílati, rozložiti, roz- kládati, rozhazovati, shrnovati, vytěžiti. Šp. Senem krmiti. V sena děláni (v době sečení sena). Us. Ks. Byli jsme tam v senách — v čas dělání sena. Hý. Ale že pán chtě na- sytiti množstvie na púšti, přikázal, aby sedli na seně (= na trávě) ti, kteříž měli nasyceni býti; Každé tělo seno (tráva) a chvála jeho jako květ sena. Chč. P. 194. b., 195. a. Každý človek seno (tráva) a všechna jeho oslava jako květ polský; Poňavadž sěno polské, kteréž dnes jest a zajtra v pec vrženo bývá, Bóh tak odievá, ovšem (oděje) vy; Já jsem jakožto sěno uvadl. Hus II. 21., 345., III. 176. Po senách dělání (místo: sen n. sena; vz Spodoba). Na mor. Zlínsku. Brt. Z rána trávénka zelená, do snídaní po- sečená, dopoledňa obrácená, do večera seno bývá, když ju větřícek provívá. jasný slu- nečko ohřívá; Šla na luku hrabat sena, na- hrabala votýpečku synčekovi pod hlavičku: Málo sena i trávy musíme prodat krávy. Sš. P. 521., 608., 679. Nestarej se ženo, když jen máme seno, nestarej se mužičku, vychováme kravičku. Tč. Déšť na nebe vstoupení, špatné sena sklizení; Když sníh taje jenom sluncem (a ne i větrem), vypaluje sena. Kda. Když prší, seč (seno), když je hezky, suš. Vz Hospodářský, Déšť. Lb. Když sena se kosí, tu radosť se hostí. Hrš. Na zadek kozího sena přikládati (metlou mrskati; poněvadž kozy větvičky, pruty ožírají). Reš;, Č. Do- staneš kozího sena (biti. Vz Trest). Č. Husám sena a psům otruby dává. Hrne se do toho jako vůl do kůpy sena. Jg. O seně a obra- cení ho hráběmi a strojem vz KP. III. 260., 261. — S. hřěcké, melilotum, rostl. Mr.