Sepnouti
Sepnouti. — S. ruce. Pass. mus. 408. Co mysl mi spíná. Kká. Vozy spínati, an- koppeln. Dch. — čím. Něco šrouby s. ZČ. Drva úžemi (houžvemi). Rkk. 19. Myšlénky těkající spjal přísné pravdy otěží. Osv. VI. 463. — se čím kde. Burných vichrů vzte- kem vrcholy se sosen spínají nad pro- pastmi. Och. Bs. 61. — kde. Ruce na pr- sou. Hdk. Až se budeš po zemi spínati, winden. Sš. P. 561. — kam. Kůň se na vrata spíná. Sš. P. 296. —jak. Koně s du- potem a ržením se zpínali. Koll. III. 236. Jako jelen ruče se zpjal. Hdk. Kůň se spí- nal pánem, bäumte sich. Val. Brt. Zoufale spínali ruce. Hrts. — co več. Někoho v okovy s. Kyt. Údy v pouto s. Vrch. — co komu. Sen jí víčka spjal. Vrch. — co k čemu: ruce k modlitbě. Vrch. — se po čem: po rúži. Us. Šd. Zpínal sa po jabku a spadl. Brt. D. 301. — se nad čím. Nad Čechy se zpínali a utiskali jazyk český. Let. 12.