Sesouti co
Sesouti co: dědictví (vyplatiti a tak práva k němu nabyti). Každý zástavu ssúti a zaplatiti móž. Vš. 215. Cf. Ssutí. Výb. I. 979. — co komu. Měli mu ssúti ten dvór a on toho přijíti nechce. Půh. I. 116. — co čím, etwas mit etwas ablösen, sich von etwas durch etwas entledigen. To věno prvé penězi hotovými ssul. Vš. Jir. 189. Můž to nesprávu věnnou těmi penězi ssouti. Zř. F. I. G. XVI. Těchto zpráv žádný penězi ssouti nemůže. VI. zř. 140. — co kde. Kerart má ssúti dvór od Raruožka v Se- nici. Půh. II. 488. — kam. Na něho se to sesulo. Us. Tkč. By na mne se v pádu s-ly. Vrch. Domy sú se na hromadu ssuly. BO. — koho odkud. Neměl mě ssúti s dvora v Bilovicích. Půh. II. 367. Mohou tebe zsouti z nějakého práva vedení páni Krušinové. Arch. IX. 13.