Sestra, sestřička, sestřinka
Sestra, sestřička, sestřinka, y, f. (zastr. sestřice), goth. svistar, něm. Schwester, skr. svasar, lat. soror, Schl., lit. sesů, gt. sg. sesers, prus. swestro. Mkl. aL. 11. S. = osoba ženská, mající s jinou osobou společné buď oba ro- diče (vlastní, rodná) neb toliko otce n. jen matku (nevlastní, polourodná, poloviční). S. N., V. S. životná = vlastní. S. strýcová, strejná, ujčená, tetěná. Jg. Ni mi bratra, ni mi se- stry. Rkk. 65. Jednou sestrou dva švagry sobě způsobiti (jednou ranou dvě mouchy zabiti). Nouze není sestra ani bratr. Prov. Sestry s jedné nebo s obou stran spojené, ein- o. zweibändige Schwestern. J. tr. Jaká bych já s. byla, dybych bratra zatajila (= za- přela). Sš. P. 134. Tři jablíčka v ruce nese: jedno jest dal svej matijce, druhé jest dal svej sestřijce. Sš. P. 489. Požalovala bych své milé sestřince, přece to tak není jako své matince. Sš. P. 489. Maria Magdalena a dvě Maří, sestře panny Marie, jsú položeny ve čtení; Ani by sester, abych neřekl dcer, za muže vdával; Účastnosť jest svatokupectví sestra. Hus II. 134., 221., I. 477. Sestry jak se opatřovaly při dělení bratrů. Vz Tov. 80., 81. Vz Rb. str. 271.— S-ry. Osoby žen- ské přízní spojené, neb k jednomu spolku n. ženskému rádu náležející sestrami slovou. Sestry milosrdné, šedé, školní, sv. kříže n. křížové. Vz S. N. S., die Herbergsschwester. Šp.