Setnouti
Setnouti, ul, ut, utí, obyč. stíti, sťal, sťat, stětí; stínati = seseknouti, tětím sra- ziti, abhauen. — co: kmen. Kom. Pomůže ti ostrý meč, až ti hlavu setne preč; By mia neseťala ta tvoja šablička. Sš. P. 9., 122. — co komu (kde): hlavu, köpfen, j enthaupten, den Kopf abhauen. Dal., Jel., Pulk. A. ma ta dzěvucha takové tesaře, co ji oni setnu jaborek ve dvore. Sš. P. 748. — co odkud. Hlavu s něho sťali. Kom. — co čím: kosou. Orb. p. Hlavu mečem st. Us. Dch. se jak: prudce s někým (pot- kati se). Dch.