Setříti
Setříti, sířiti, stru (v obec. mluvě střu), tři, tra (ouc), třel, třen (a třín), tření; stírati, setírati, stírávati, setírávati = třením sníti, otříti, utříti, abwischen, ab-, wegreiben; s vedlejším významem hojení, heilen, be- nehmen; odníti, sraziti, nehmen, abstossen; zahubiti, aufreiben, vertilgen, vernichten; na drobno rozetříti, změlniti, zerreiben, zu Pulver reiben; u pekaře mischen. Vz Se- tříti se. Jg. — co. Ta voda vředy stírá. Lék. kn. S. nepřítele. Us. S. srdce = vrou- cností změkčiti, zerknirschen, zum Leid be- wegen. Mezi čtyřmi velikými kameny ji položíc setřeli. Pass. 812. — co odkud: prach se stolu (vz Pilník), V., pot s čela, Us., se sebe stud. V. Ten jedné sám přietel bude, kterýž nečistoty s mé duše setře. Hus. III. 271. Špínu Hanby s někoho st. Troj, 314. — co, koho, se čím (odkud). Prach peroutkou s římsy st. Sych. Nepřítele udatností s., Us., něco nohama (rozšlapati, zertreten). V. S. mák zuby. Alx. S. úd hořčicí s vínem. Lk. Vše vetchostí se stírá. Kom. Nečistotu s těla drbáním st. V. — co, koho komu kde (čím). Hněv svůj na někom s. Jel. Stírá ho Bůh na těle bo- lestmi. Kom. Žáhu si s. na někom (provésti svou vůli, sein Müthchen kühlen). S. kanci kly, jelenu rohy. Máslo v hrnci s. Us. Křest stírá veškery hříchy, netoliko hřích dědičný, nýbrž při odrostlých křestěncích také jiné hříchy. Sš. Sk. 29. — co jak. Koření na prach s. Us. — co kam. Smetí na hromadu s. Ros. — V. S. něco v hromadu (do hro- mady). Ros. - se s kým = potkati se slovem n. bojem, sich an Jemand anreiben, zusammenstossen, an einander gerathen. Jg, S. se s nepřáteli. D. Vojínové s nepřátely zmužile se bili a stírali. Ottersd. — Koc, Cyr. — se kde, vz: se s kým. S. se před právem, Smrž., před králem. Star. let. Střely po diamantové zbroji jeho se stírají odrážejí se, abglitschen, abgleiten). Hanka. Neboť se valně spolu bez fortele na lučných rovinách potkali a setřeli. Dač. I. 79. — Po něčem se s. = bažiti, wornach trachten. Nestírá se hrubě po tom. Us. Mark. — se oč = po- hádati se. Č., Bl. Vz Setření.