1. Sevříti
1. Sevříti. Mkl Etym. 382. a. — abs. Ten šat svírá (je těsný). Us. Dch. — co komu Strach mu hrdlo sevřel. Us. Vrch. — čím. Někoho hradbou s. Dch Až se vám blažeností oči sevrou. Vlč. Vozy húžvemi s. v hromadu. Let. 60. — koho kam: v pouta, Us. Pdl., v zuby. Kká. — se uad čím Nad tím se srdce svírá. Us. Dch. — co s kým. Přímka A svírá s přímkou B úhel a. Us. Pdl. Paprsek odražený svírá s kolmicí dopadu týž úhel, jako paprsek dopadající. ZČ. I. 36. — se kde s kým jak dlouho, jak. V níž (bitvě) s juná- ctvem se pohan Turčín svírá již od úsvitu v zápol tvrdošíjný. Kká. K sl. j. 186. — co jak: město se všech stran. J. Lpř.