Sežrati
Sežrati, sežeru, sežru, sžeru, žral, án, j ání; sezírati, sžírati, sežírávati, sžírávati, sezrávati = žera stráviti, snísti, fressen, zu- sammen-, auf-, aus-, ein-, abfressen; pokou- sati; hubiti, utiskovati, beissen; vertilgen, be- drücken. — co (komu, čím). Ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. Br. Chodí, jakby mu slepice chléb byly sežraly (zkormoucený). Prov. A sžerou tě i města tvá. Br. Sžerou Israele všemi ústy. V. Ach co já to němám tak smutně hled- zeci, dy už mě má ten drak, už mě má sežraci. Sš. P. 40. Cf. Sš. 621., 790. Co pes vysere, zase sežere. Ve Slez. Tč. Vítr teplý sníh sežírá. Us. Sd. Oheň szerze zemju. Ž. wit. Deut. 22. Dlužníka lichvou z lichvy sžírati. Kom. — co po kom. Po čertu droby by sežral (žrout). C. — se, sich be- saufen. V. — se jak: do vůle se s. Har. — se od čeho: od koštování vín. Klat. — se s kým = hrýzti se, zanken. Na Slov. — se čím: kořalkou (opiti se).