Sežrati co
Sežrati co. Co npsní, (to) sežere. Us. Dbv. Sžeře je ptactvo nebeské. Bj. Ne- sežeru-li já tebe, sezereš ty mne. Pal. Rdh. III. 176. Závisť ho sežírá. Us. Fč. Libůstky mnoho peněz sežírají. Mus. Kdo sa mieša medzi otruby, zožrú ho svině. Zbr. Báj., Opav. týd. 1885. č. 21. Škoda je, čo pes zožre, was der Wolf auffrisst. Zátur. Prudký je oheň zžíře. Kom. Suchý vzduch oblaky sežírá (mění je v neviditelné páry). Mj. 148. Jedni druhé zžírají. BR II. 18. a. (28. b.). Statky jejich zžírali. Ib. 102. Nespravedlivý peňážček sto jiných zežírá. Slov. Tč. Ne- věstky a chudobní příbuzní to je ten hmyz, čo zožiera ľudí zdvihnuvších sa trochu nado chlopstvo. Zbr. Lžd. 44. — se čím proč. Leč se hořem pro strasť lidu zžírám. Sš. Bs. 199. — co po kom. Hovno po sobě by sežral (o lakomém). Us Tkč. — co jak. Sluneční paprskové sníh pomalu sžírají. Zr. — co s čím. Prach jeho dám zožrať sviňam s otrubami. Slov. Zbr. Lžd. 109. — se. Tak se sežravše (opivše) náhle zcepe- něli. Bart. 338. 22.