Shledati
Shledati, shledávati, shlednouti = hledaje snésti, snášeti, zusammensuchen, herbeischaf- fen; nalézti, uviděti, přesvědčiti se, zkusiti, finden, sehen, ersehen, entdecken, erfahren, in Erfahrung bringen, wahrnehmen. Vz Sh. se. Jg. — abs. Přestaň jim jen raků za ňadra sypati, tedy shledáš, jací to byli přátelé. Prov. D. Hledej a shledáš. Dch. A kdy tyto kusy budem pilně vážiti, shledáme, co jest křivých klevet; Ajižť jest shledal, dobře-li byl přikázal; A tu shledáš, kterak sú na mnohých miestech bible obecné nové poka- ženy. Hus I. 252., III. 252., 260. - co, koho. Řečník rozličné způsoby mluvení shledává. Kom. Něčí vernosť. Har. Které shledali, ty zabili. Háj. Shledati (opatřiti) summu, auf- bringen. J. tr. S. hlasy. Us. Dch. Ješto jsem já tu měl s. svój dluh; Což úředníci shle- dají, to má Zykmund platiti; Páni shleda- jíce všecko spolu chtí spravedlivé učiniti; Tu bych měla s. 4 mr. svého věna a to mi schází; Jsem já měla tu svój dluh shledati. Půh. I. 253., II. 65., 138., 249., 616. A věř mi na mé svědomie, že jsem mnoho shledal kněží, jenž s vlastními sestrami takměř každý deň i na vánoce i na velikú noc shřešili sú; O nebeském království kázal, ovcě zahynulé shledal. Hus I. 277., II. 1. Shledal ho zdráva. — co komu. Rád by sobě více věcí shledal. Ros. — co odkud: zprávy z rozličných kronik s. Dal. Z toho shledáme, že mnohá zde jsú dóstojenstvie mylná. Hus I. 152. — co na koho. Jestli to naň shledali. Pr. Pakliby se toho přes to kdožkoli dopustil a naň to shledáno bylo. Zř. F. L A. VIII. Na koho by shledáno bylo. Bdž. 187., NB. Tč. 179. To se naň shledalo. Us. — co kde (na čem, v čem, před kým, při čem, u koho). Lesť při někom shledati. J. tr. Patrné bezpraví, nedbalosť při někom s. J. tr. Ne vždy se při těch věcech shledává. Byl. A shledše u něho zlaté (peníze) pravila. NB. Tč. 148. Nemohu v té věci s. chuti, vkusu žádného. Dch. Jednou v tom se shledáš. Er. P. 236. S. a usvědčiti koho v čem. Bart. 1. 25. S. na někom vieru. Arch. I. 147. Jakož se to v svědomí shledává; Žalobníci v nesprave- dlivém másu shledáni byli. NB. Tč. 183., 244. Ty tři příčiny na tom těle mrtvém jsú shle- dány; Na nich bude moci své shledati. NB. Tč. 93., 271. Toho jsem dskami dovedla a úředníci na dědině shledali; Ješto jsem měla na tom své škody shledati; Páni spolek vi- děli, než v tom nemohli s., k čemu by ta paní právo měla; A k tomu jsmy také shle- dali v menších knihách úředničích, že na ty časy se zde v Olomúci před úřadem súdil; V knihách jsem shledal. Půh. I. 240., II. 331., 554., 601. Aby se v pyšném rúše okázali, aby se shledali ve freji; A nic jiného než božie vuoli v něm shledává. Hus I. 130., III. 22. — kde čeho šp. m.: co. Shledá-li po- hanů (m.: pohany) tupého rozomu ; V něko- lika číslech shledáváme suchoparných věcí. Brt. Vz S (III. 245. b.). - co, se jak. V do- brém zdraví se s. Us. Což podlé listu úřed- níci shledají jeho dílo, to má plniti; Na tom základu měl bych ty peníze shledati. Půh. I. 264., II. 271. — o čem. V druhé stránce o pořádku slušně a užitečně z strany hospo- dářství kratičce shledáno. Vc. Stč. d. p. 53. — se oč. O to sě ty sluhy shledú (= shle- dají se, sejdou se). Kat. 3012. — kdy. Do dne do roka se tady zase všeci shledáme. Er. Sl. čít. 39. A proto prvního dne jej na Kou, druhého na Rodu . . . shledáváme. Sš. Sk. 245. Byl bych se včerejšího dne rád s vámi ještě před výjezdem vaším shledal.. . Žer. 349. Kde se shledáme před výletem ? Ml. Vz S. se s kým. — co, koho za co: někoho za moudrého. Br. S. něco za dobré. Dch. — hoho kým : drzomluvným. Zyg. Pakli který rozdělitel bude shledán přestu- pitelem toho ustanovení, s úřadu svého buď ssazen. CJB. 315. Mikuláš nikda nebyl blud- ným člověkem shledán. Brt. S. 56., Bart. 107. Poněvadž jest knihami shledáno, že se přiznal. Půh. II. 60. Spravedlivým shledán budeš v řečech. Sš. I. 42. — se s čím = najíti se, finden; hledati, suchen. Nevím, kde se s tím shledám. Us. Přece jsem se se svými věcmi shledal. Us. Ztratil to, už se s tím neshledá. Us. Dch. Se vším se shle- dáš. Er. P. 233. Shledal se s jedním bra- trem. Bl. Žv. Aug. 13. Však ty se ve mně shledáš (mne poznáš)! Rychn. — Br. — se s kým kde (na čem, v čem, před kým, u koho) = sjíti se, zusammen kommen, sich finden: na náměstí, v kostele, Us., před pánem Bohem, Háj., u strýce. Sych. Dej nám, ať se s tebou v nebesích shledáme. Sš. P. 61. Abych se s Vaší milostí v dobrém zdraví potěšené po vyplnění svých úmyslů s. mohl; Za potřebné bych soudil, abych se dříve toho času s vámi s. a strany té věci rozmluviti mohl; Shledal se se mnou v Brně. Žer. 18., 345. V jedny časy shledav se s ním i řekl jemu takto; Kdežby kolvěk p. Boček se s ním shledali před pány, tu má jemu svú nemoc zpraviti. Půh. II. 344., 488. I shle- dali se na poli nad Sádlnem s Dominem. Pč. 34. V radosti nebeské spolu se shledáme; To poznáte, až se u Boha v radosti s jeho pomocí shledáme. Hus III. 278., 283. Shle- dáme se u kožešníka na bidle (jako liščí kůže) i. e. nikdy; 2. v hrobě, na šibenici. Sych. — s inft. Shledal jsem býti mezi ji- nými potřebnou knihu: Politiam historicam. V. Tuto věc tak se míti shledají. Mudr. — Kom. — že. Shledalo se, že to učinil. Us., Har., Sych. A když se shledá, že se žaloba jeho se dskami dělí. O. z D, Zř. F. I. A. XXXVIII. Pakliby shledala, že by co měl, má se naň zvésti; Shledají-li, že jest tu co škodného, to má minúti a opraveno býti. Půh. I. 391., 203. Shledáno, když sta umřela, kto jest vyšší a dóstojnejší, že Lazar, a kto nižší, že bohatec; Neb sem to shledal, že prve obecnie noviny věděli sú v klášteřiech zavřených než v uliciech zjevných; A shledna, že užitkové nejsú dobři, proč chce pověstná slova rozsievati?; Shledá, že obecně ti, kte- říž jiné klnú, jsú v boží kletbě. Hus I. 243., 264., 265., II. 204. — Shledán býti v čem, za koho, za co, před kým, s infinit.: v hříchu, Jg., za moudrého. Br. Shledán jest původ toho býti. Kom. Věc v pouhé pravdy jistotě shledána. Troj. A kdyby v tom shledán byl. že minci falšoval. Nar. o h. a k. A bude shledáno přede pány. Půh. I. 309. A kdyžby ve lži shledáni byli, aby hodně utr- pěli ; A budu-li shledán v kterém bludu anebo v kterém kacierstvie neodmlúvám jako blu- dný, jako kacieř utrpěti. Hus I. 264., III. 275. Shlédati, shlídati, shlédávati, shlédnouti, shlídnouti, dl, ut, utí; shledovati, shlízeti (v obec. mluvě shlížeti) = patřiti, hleděti, sehen, ansehen, erblicken, in Augenschein nehmen, beschauen, gewahr werden, ersehen; s hůry dolů hleděti, herabsehen. Jg. — abs. Shledněte, jaká jest země ta i lid. Br. Ten škaredě shlídá (= hledí). Mor. Šd. Ten shlídá (finster o. trotzig aussehen, zornig auf Je- manden schauen). Mor. Sd., Vch. — co, koho. Chce nás shlédati, musíme se ho báti. D. S. město (rekognoskovati). Br. Vyjeli do pole, aby shlídali příležitosť města. Sl. Uh. 1. 126. Shlídati něco, etwas gierig begehren. U Olom. Sd. S. vojsko. Us. — (co) čím. Něco očima shlédnouti. V. Shleduje orličíma - očima (dolů hledí). Ryt. kř. —- ke komu. Bůh k tvorům svým shlíží. Hlas. — (co) odkud (kde). Se svého příbytku dvory ve vší vsi s. mohl. Háj. Až milý Buoh, vida neduh k zhojení lidem nemožný, shlédl jest s nebe jsa sám mocný. Hus III. 266. Bůh shlédl s nebe. Br., Ros. — kde. Něco ve světě shlédl. Kom. Vojsko své při Hradci Králové shlídl a spořádal. Pešina. 1643. V zrcadle se shlížel. Us. Vch. V čem se shlížíš, když si vážeš (šátek)? Němc. 180. Úklady okolo sebe shlédni. Jel. — se na kom, na čem, sich am Jemanden versehen. Shlédla se na praseti, na strýci, na ohni (o ženách těhotných). Us. — (se) kam (do čeho, nač, v co). Tenkráte se do toho shlídali (hleděli udiveně na úl, když jej uzřeli). Us. (Lego Jan). Shlídal na mne (= škaredě na mne hleděl). Mor. Šd. Shlí- dati se nač (o tom, kdo si něco — obyčejně věc menší ceny — přsvojil, co nebylo jeho). Mor. Brt. Vy jste se shlídli jenom na pe- , níže (na statek) a tak jste učinili dceru ne- šťastnou tím vdajem. Mor. Šd. Shlídati se nač (etwas nicht gerne verschenken). U Olom. Sd. Kde shlížel věžní v šero dálky. Kká. Š. 19. — se čemu, k něčemu prohlédati, zření míti nač, sein Augenmerk auf etwas haben o. richten (Hy.), nach etwas begierig trachten. U Prostěj. Vch. Vy ste se shlídli jen penězům. Mor. Mřk. Když provdával dceru, shlídl se penězům. Mor. Hý. — s inft. Shlídl ji s ním mluviti. Záv. — čeho: švar- ných tváří, šp. m. co. Brt.