Shoditi čemu
Shoditi čemu. Ale tomu by shodili věrní křesťané (vyhověli). Hus II. 11. — co komu. Shodil jí Bůh cedulenku. Sš. P. 792. — odkud. Od žádného ruky nezhodím než od dvorského, na něhož žaloba tato jest. NB. Tč. 108. — co kam. S. slad v housku. Vz KP. V. 277. S. někoho do vody. Us. Šd. Abys ty mna nezhazoval pod sebe (o koni). Pck. Ps. 73. — kdy. Král po roku zhodil smutok. Dbš. Sl. pov. I. 489. Krejcar při prodeji s. (sleviti). Us. Rgl. — komu čeho. Jazť jej toho doma shozi (S. = na- hraditi). Hr. rk. 377.