ShonlivýShonlivý. Člověk s., stržnický. Světz. 1895. 10.
Shonné. Eml. Urb. 55., 58. a j.
Shonobiti. Roky trvá, kým shonobia (prac- ně dobudou), čo plameň zhltol v okamihu. Phľd. 1893. 544. Co sme si pri vernej práci s-li (pracně dobyli). PHd. XII. 694.