Shroutiti se — več
Shroutiti se — več: v rumy. Čch. Sl. 78. — kam: k zemi. Vrch. — kde. Ta chatrč nade mnou se shroutí. Čch. L. k. 24. — čím. Nedej, ať se trpkým sklamáním naděje mé shroutí. Čch. Mch. 94. — kdy. Za nímž (tleskotem) hned se shroutil. Čch. Mch. 23.