Shřáti
Shřáti, shříti, shřeji, shříl, shřel (Bž. 203.), shřál, át a it, etí a ití, án, ání, ení n íní; shřívati = ohříti, wärmen, erwärmen. St. — se, koho. Oheň učiň, ať by pán se mohl shřieti. GR. Hledajmy děvečky mladé, ať shřievá hospodu našeho krále. Bj. Ižádného miesta sobě neshřieli (= nikde se nezdrželi). BO. — co, koho čím. Shřej mě ohněm tvým. Ruk. sv. Aug. — koho, se kde: v srdci. St. skl. Shřeješ se jako had na ledě. Us. Se u ohně. Marek. Ale to sě stane, až had na ledu sě shřěje. Hus I. 100. — se od čeho: od uhlí. Ben., Rd. zvíř. — se s kým. A v tej černej hoře jasný oheň hoří, shřívá se tam paní s drobnýma dítkami. Sš. P. 140.