Schod, u, mSchod, u
, m
.,
sjití, sbor, die Zusammen- kunft. S. mají obecný. Ctib. — Apol. — S.
, die Brunst. Hovada v čas svého schodu (in der Brunstzeit) jsú vělmě ukrutna. Hus I. 201. — S.,
dolů jití, das Herabgehen, Herabsteigen. — S.
, ubývání, mizení, die Abnahme. S. měsíce. Br. S. života. Dch. Ke schodu se chýlilo. Šf. U nich jest pořád na schod (vždy hůře)
. Us
., Dch. — S., na Slov
. =
odchod, die Abfahrt
. Orb. p. — S.,
stupeň ku stoupání dolů n. na horu, die Stufe, Staffel; více stupňů:
schody, ův, pl
., m., die Stiege, die Treppen. Něm. Stiege a Stufen rozeznávají se na Zbirožsku a jinde tím
, že
schody
ve
významu
Stiege
skloňují dualně, u významu Stufen pak pluralně. Sedí u schodou a na schodech, postav to ke schodoum. Lg.
Schodu, pl., n., jako mraka. V Turn. Zl. Stoupiti na schod. Us
. Upadl se schodů. Us. Schody okrouhlé, za- točené, V
., točené n
. točité (na Slov. krú- tené, kroucené), die Wendeltreppe, Schnek- kenstiege, předložné, Vorlegstufen, Us., tajné, D
., přímé, gerade, ramenné, Arm-, dvouramenné, zweiarmige, tříramenné
, drei- armige
, iomené n. článkovité, gebrochene, dvojlomené, trojlomené, zweimal, dreimal gebrochene, mit zwei, drei Absätzen, zvenčí, freie, proměnné n
. smíšené, vermischte, vi- suté, fliegende, široké, úzké, náhlé, vnější, Nz
., kamenné, dřevěné, železné
. Šp
. S. hlavní, vedlejší, vnitrní, svobodné n. ven- kovské, freie, pilířové, zazděné (s obou stran ve zdi)
. Schody do skály, ve skále vyte- sané. Us
. Vz S. N., Schd. II. 536., KP. I. 211.
Části schodů: stupně, odpočívadla, stupně mezi jednotlivými odpočívadly:
ra- mena, zábradlí n
. držadla. Š. a Z. (Valter). Místo pro schody:
schodiště, das Stiegen-
, Treppenhaus, Stiegengehäuse. Nz
., Dch
.; s
loup schodový (schodnice), v němž schody se zapouštějí. Nz
. Na schody jíti (na horu). Jel. Po schodech vzhůru n
. dolů jíti. Než po schodech nahoru vylezu. Dch
. Ja keď půjdeš přes ty schody kamenné, zpomeň sobě na srdečko raněné; Za naším před naším bramorové schody, nechoď tam šo- hajku, polámú ti nohy. Sš
. P. 797
., 373. Se schodů koho shoditi, svrci, strčiti. Letěl se schodů po hlavě. Us. S-y kolem, až na horu, až do vrchu jdou
. Har
. Má nápady jako staré schody. Jest nevrlý jako staré schody. Mluví jako staré schody (zmateně)
. U Litomš
. Bda
. Náš starý bručí jako staré s
. Us. Tulí se jako staré boty pod schody (upejpá se)
. Prov. — Ve schodě = místo vedlé schodů na půdu vedoucích, kde se ukládá drobné náčiní hospodářské
. U N. Paky. Vik
. — S. v horn.,
ústupy, der Firstenbau, die Strossen; s. ve výstupcích, der Steigbau, Treppenbau
. Hř. —
S.
vlasů špatně stříhaných. Us., Dch. Míti s-dy, na- dělati komu schodů. Us. Hý
. —
Schody, část vnitřního ústrojí ušního. Krok. — Vz Schodek.