Schopiti
Schopiti, il, en, ení; schápati = popad- nouti, uchopiti, ergreifen, aufraffen; se == sebrati se rychle, sich aufraffen. — co, koho: řezáky, tesáky (= chytiti). Kom. Schápali tedy kamení, aby hodili na něho. Sš. J. 154. Člověk najednou vše neschopí (nepochopí). U Rychn. Črk. — co proti komu: braň proti nepřátelům s. Troj. — Kom., Martim. — (se) k čemu. Výtržnosti se dopustil a k meči schápal. Kram. S. se k boji, Br., se k mečům. Kom. O tom, aby se ze zlosti ke kamení schápati chtěli, nic jsem ještě neslyšel. Žer. 326. — se na jak dlouho: na okamžení. Ros. — se do čeho. Tak se do své způsoby schopil vrah. Ráj. — se za kým. Za ním schopili se i jiní hosté. Štelc. — co na koho. Židé schápali kamení na Krista. Čr.