Schovavač, schovavatel, schovatel
Schovavač, schovavatel, schovatel, e, rn., kdo k sobe věci k ostříhání (k věrné ruce) s důvěrností (z viery, Brikc.) od lidí podané přijímá, der Depositar, Verwahrer, Uibernehmer; ale skladatel n. skladač, kdo své věci k chování dává a poroučí. Pr. M. Der Nieder-, Hinterleger, Deponent. Ten sluje schovavač, jemuž věci k ostříhání se poroučejí z víry. Pr. měst. 129. (Kn. dr.). S. složených věcí. J. tr. Vz Schovatel.