Schuknouti
Schuknouti, kl, ut, utí a kl, čen, čení = sfouknouti, sdýchnouti, zusammenblasen o. hauchen. — se = smluviti se, spiknouti se, sich verschwören. Výb. I. 870. Již sú se byli schukli židé, že, ktoby vyznal, že on jest Kristus, aby ven byl z obce vyvržen. Hus I. 251. — se oč: o něčí smrť. Pulk. — se s kým. Ms. 1424.