Schůze
Schůze (na Slov. schodza), e, schůzka, y, f. = shromáždění, sbor, hromada, sněm, jednání, seděni, sjezd; strany těchto syno- nym, slov vz Sjezd. Die Zusammenkunft, Versammlung. V. S. stranná, St. let., po- stranní, pokoutní, Apol., neobyčejné schůze a shromáždění, Us., čtvrtletní, celoroční, vý- roční. Šp. S. určitá n. pravidelná, jour fixe, řádná, třídní, valná, občasná valná, die pe- riodische Generalversammlung, plná, hor- nická, Dch., krajinská, der Kreistag. Slov. Rb. S-e bohoslužebné. Sš. I. 156. S-zi usta- noviti, Dch., k ní někoho povolati. Us. Ho- věti s-kám zločinců. J. tr. S. brzo, den po s-zi předešlé místo měla. Sš. Sk. 8. Mladí s mladými, staří s starými, učení s učenými, bohatí s bohatými rádi schůzky atd. mívají; schůzky držeti; tajně schůze míti. V. Dokudž by o to obecné schůze nebylo. Art. pod oboj. Ve schůzi něco psáti, zapsati, mluviti, rokovati, snášeti se, nálezy činiti atd. Opa- koval řeči v prvnějších schůzech (schůzích) mluvené. St. let. Schůze nějaké dopustiti. Ros. Ve veliké kolleji schůze mívali. Aug. 3. Schůze odbývati, vz Odbyti (II. 270. a.). Schůze sněmu, lépe: seděni. Šb., Š. a Ž.