Schváliti
Schváliti, il, en, ení; schvalovati, schva- lovávati = pochváliti, chválu dáti, loben, be- loben, Lob ertheilen; za dobré vyhlásiti, uznati, stvrditi, genehmigen, billigen, genehm halten, beipflichten: Jg. — co, koho: něčí dobrotivosť. V. Nové řády schváliti a po- tvrditi. Us. S. koho. V. Nechtěj schvalovati lidí, jenž lahodí, neb číhař pěkně píská, když ptáky podvodí. Prov. Jg. Užitek každou schválí věc. Har. S. něco (přivoliti k ně- čemu). Nz. Ten zpuosob a obyčej schválili. Arch. V. 464. Každý z nich své věno schva- loval. Sš. Sm. bs. 52. Způsob přísahy s. NB. Tč. 266. — co na kom, Jel., při kom. To se při ženách schvaluje. Us. — co komu. Schválím ti to. Kom. Schvaloval jim to ve- lice. Br. Někoho někomu s. = poručiti, em- pfehlen. V. Ukvapil jsem se schváliv Vám předsevzetí Vaše. Žer. 349. Podlé příkladu Kristova lásku společnou jim (Římanům) schvaluje. Sš. I. 138. — koho komu kde: v listě. Hlas. — co jak. Něco způsobem potonmým (nachträglich) s. Er. Žádným způsobem toho neschvaluji. Jv. — co s kým, vedlé koho: vedlé jiných, kollaudiren. Šp. — že. Schválil nás, že jsme mu peníze od- vedli. Vrat. — se. Předední pilnosť se schva- luje. Kom.