Síla, silka, silečka, silička
Síla, silka, silečka, silička, y, f. Síla krátí í v instr. sg. (silou) a v gt., dat., lok. a instr. pl. (sil, silám, silách, silami). Vz í, á (Lípa, Brána). Síla, od koř. si (ligare, vázati) žije v si-dlo, o-si-dlo (vz -la), Ht., cf. sítí. Schl. S., strsl. sila, vis, lit. síla, prus. seilin, Fleiss, Kraft. Mkl. aL. 128. Poněvadž síla jest ze si, měli bychom dle Ht. Zv. 44. psáti sila, jakož se místy i vy- slovuje, ku př. na Moravě (Brt.). Cf. Osidlo. Ale poněvadž kmenovou samohlásku dvouslabičných slov rádi dloužíváme, píšeme obyč. síla. Tak píšeme ku př. také žíla a sídlo, ač tato slova povstala z koř. ži, ši v žíti, šíti. — 1. S. moc něco činící n. ně- čemu odpírající, die Stärke, Kraft, das Ver- mögen. S. = poslední účinná příčina úkazu. S. N. S. jest příčina nějaké změny, neja- kého výjevu, nějakého pohybu nebo je schopnosť tělesa jednoho zaváděti změny na tělese druhém. Km. 1878. 158. S. živá (když po ní hnutí následuje, vz KP. II 11, na opak s. mrtvá); složená n. střední (když 2 síly spolu působí), středečná (Centralkraft), rozprostraňující, pružná (Expansivkraft), pro- hodivá (vis projectiva). Sedl. S. bránivá (v magnetu, vz KP. II. 187.), elektrická, důkazu (důkazná, dokazovací, Beweis-), koňská (vz KP. II. 26., 345.), krotící, opo- zďovací, odpuzovací, odráživá, odpudivá (odpudivosť), odstředivá n. odběžná (Centri- fugal-, vz KP. II. 47.), malá, náramná, pro- tivná, působící, pohybovací, dostředivá (Centripetal-, vz KP. IL 47.), postranná, die Komponente, Seitenkraft (vz KP. II. 11.), pozHávací, rozpínavá, rozprostraňující, sou- družná (soudružlivosť), světla (světlosť), svalů, tížná, tvořivá n. tvořící (Gestaltungs-), ve- liká, vnitřní, vodní, větru (větrní), základní, zevnitřní, Nz., přírodní a duševní, okamžitá, zrychlující, umírňující, vz S. N., tepla, páry, větrův, vody (pramenu). Vys. S. životní, tělesní. Vz Schd. II. 218., 343. S. elektro- budivá, vz KP. IL 214., 243., mechanická tepla, vz KP. IL 345., molekularní, vz KP. II. 9. Síla a břemeno, síla a čas, měření síly. Vz KP. IL 21., 24., 26. Anziehende Kraft, síla přitažlivá; momentane, okamžitá; continuirliche, ustavičná, nepřetržitá; gleiche Kräfte, síly rovné; ungleiche, nerovné; parallele Kräfte, síly rovnoběžné; einseitig wäre der Ausdruck: síly téhož směru oder síly stejnosměrné (Kräfte von gleicher Rich- tung), einmal weil parallele Kräfte auch entgegengesetzte Richtung haben können, wie dies bei galvanischen Strömen oft der Fall ist, und ferner, weil man von den Kräften oft sagt, sie haben gleiche Richtung, wenn sie z. B. alle nach oben auf einen An- griffspunkt wirken, wobei doch vom Parallel- sein der Kräfte keine Rede sein kann. Kräfte, welche in verschiedener Richtung wirken, síly směru rozdílného, worunter auch paral- lele Kräfte vorkommen können ; nicht paral- lele Kr., síly nerovnoběžné, síly různoběžné; unter dem Ausdrucke síly nerovnoběžné sind auch solche Kräfte begriffen, die alle in einerlei Sinne auf ein Bewegliches wirken, z. B. die alle einen Punkt a nach rechts schieben, weshalb der Ausdruck sily roz- dílného směru oder síly rozdílnosměrné für nicht parallele Kräfte unrichtig wäre; der Ausdruck síly různoběžné scheint mehr pas- send zu sein für nicht parallele Kräfte, die auf verschiedene Angriffspunkte wirken; ent- gegengesetzte Kräfte,-síly protivné; Kräfte, welche auf einen, auf mehre Punkte in einer und derselben Ebene wirken, síly působící n. které působí v jeden, ve více bodův v též rovině; resultirende Kraft, síla vý- sledná, výslednice; Zusammensetzung und Zerlegung der Kräfte, skládání (sklad) a rozkládání n. rozklad sil; chemische K., síla chemická, síla lučebná vz Šf k. 6.; kataly- tische K., síla katalytická (síla oddělivá, od- dělná). Nz. Vz S. N. S. provodná, Betriebs-, mrazivá sněhu, frostige Schneemassen, hnací síla vodní, Treib-, bujará, s. činnosti, die Aktionskraft, zkouška síly; s. hasne, se tratí; sílu napiati, vyčerpati; pracoval, co síly měl n. stačilo; s napětím, nasazením všech sil; ta věc nemá do sebe žádné síly; vlastní silou něco udělati; pokud tělesná s. stačí. S pílí, co máš síly, arbeite mit Fleiss und Schweiss. Dch. S. obživná, obrodná, obnovná; divotvorná. Sš. L. 41., II. 32. S. ducha obnovující a ohrozující. Sš. II. 14. S. citu. Sš. II. 160. (Hý.). Rozdaj přátelóm své zbožie za síly. Výb. I. 249. Koňé tahnú na celú silu. Na mor. Zlínsku. Brt. Jen kdyby dal sílu (kdyby se přičinil). V Kunv. Msk. Pojď sem, já nemám z toho (m.: s to) sílu. U Solnice. Ten člověk má sílu za koně. Us. Msk. Bůh není (dle stoiků) leč s. světem manoucí a jej obživující; S-u obmyjnou v sobě chovati; Ve vůni síla se jeví ohřevná a okřepná; Kde by ta s. důvodu vězela, o tom dvojí mínění jest; Všecky síly jeho téměř vyvážili. Sš. Sk. 204., 254., J. 197., Mt. 172., Mr. 69. (Hý.). Pěknéť jest mít sílu obra, avšak tyran jest, kdo jí co obr užívá. Ze Shakesp. Tč. O své síly přijíti. Žer. 352. Dal Bóh pravici jeho sílu zahubiti silného. BO. Sílu k něčemu míti; při síle a zdraví býti; v sílu růsti, jíti; v sílu a muže růsti; k síle přivésti; síly zase nabyti; k síle při- jíti; žádné síly neměti; potracení, opuštěni síly; od síly opuštění; sílu odníti; vší silou pracovati; s velikou mocí a silou; vší mocí a silou po cti státi, bojovati. V. Síla duše, mysli. Us. Kůň má mnoho síly ; ještě jest při síle; síly zbaviti; s. jest strávena. D. Vší silou a mocí prositi. Kom. Nad lidi s-u míti. Jel. To dává sílu. Us. Uchází mně síla. Sych. Dává se do věcí, ku kterým mu síla nestačí. Sych. Muž veliké síly. Troj. Rozstupi sě síla v údech. Rkk. Z celé duše, ze všech sil svých milovati. Ojíř. Protož mdlí v nás síla a neduhové nečíslní v nás se množí; V ten věk lidé již na konci v s. jdú dolóv (od 48. roku); Síla hyne, nedu- hové rostú, jimž konečně lékaři nespomohú; Což práce, pomoci i síly naložíš, já, když se vrátím, zaplatím tobě; Ne vždycky Buoh dává svým sílu a moc, aby přemohli a sní- žili ty, kteří se jim protiví. Hus I. 293., II. 64., 431., 433., III. 305. (Tč.). To obilí jest ještě při síle (nezralé, tak že nelze ho ještě žíti). Us. Hý. Běželi ze všeckej svej sily. Sš. P. 585. Sila horu láme. Mt. S. Ostatnie sily posbieral. Mt. S. Kde vládne síla, tam rozumu mohyla; Síla slámu láme; Kde síla vévodí, ku právu se nechodí; Nejen na sádlo, ale na sílu. Pk. Síla sílu zmáhá; Kdo chce k dílu, najde sílu. Lb. Dle síly pracovati, vz o tom strany přísloví: Dýmati. Kůň. — S. zmužilost, udatnosť, die Tapferkeit, fortitudo. V. Z síly v sílu. de virtute in virtutem. Ž. wit. 83. 8. Obě straně jarobujnú silú druha druzě postúpati bráni. Rkk. 48. — S. = moc, mocnosť, die Macht, Kraft, Stärke. Za teba nepôjdem, silou (== násilně) ma nevezmeš. Ps. sl. 99. Sílu (moc) míti. V. Silou protlačiti. D. Zjed- nati klamem, čehož silou nelze. Ráj. Dou- fajíce ve spojenou sílu. Ráj. Ot lesa k lesu stáše jeho síla. Rkk. 22. Kde s. vládne, tu zákon padne; Kde síla vévodí, zřídka řídí se právem; Čí síla toho i vůle. Rb. Obdařil církev svou velikou silou a slávou skrze Krista. — Pozn. Mylně tedy někteří uží- vání slova tohoto ve smyslu naznačeném za chybné pokládají. Brs. 2. vd. 234. — S. čeho = mnoho, množství, die Menge, Macht, viel. S velikou silou do Vlach táhl. Har. S. lidu tam bylo. Vz Shoda. Srazichu sě v jednu silu silnu. Rkk. 50. Síla vojska, peněz, D., ovec, Plk., kněh, dříví. Bern. Chodí tam veliká s. hostí; s. sněhu tam leží; náramná s. pověstí, dopisů. Dch. Mí- vala sílu dojiva. Kld. Toho je neslýchaná s. Mt. S. S. chroustů se letos splohlo. Na Ostrav. Tč. Ľudí bolo neslýchaná sila; Sila lidstva pohynulo; Shrklo sa sila kniežat. Ht. Sl. 211. — Kat. 3308. — S. Chybně užíváme slova síla na označení osob, na př.: herecké, spisovatelské, učitelské, dělnické síly místo prostých slov: herci, spisovatelé, učitelé, dělníci, písaři atd. Brs. 2. vd. 234. S. pracující: Na národní škole musejí se pracující síly rozmnožiti, šp. m. budiž uči- telstvo rozmnoženo. Jinde jsou pracující síly: pomocníci, spoludělníci. Šb. Ředitel má pečovati o síly psací a vyučovací, šp. m. má zjednati písaře a učitele. Šb., Š. a Ž.