Siliti
Siliti, síliti, il, en, ení; silívati = síly přidati, stärken; nutiti, silou n. mocí při- kročiti, zwingen, anstrengen, treiben; se = sílu svou zvětšovati, sich stärken o. ver- grössern, stärker werden. Jg. — abs. On sílil, šp. m.: sílil se. Vz Sesíliti. — co, koho: žaludek, mysl, ducha, vtip, Jel., město (pevniti). V. Cerstvé povětří člověka sílí. Us. — koho čím: zemdleného octem, Kom., lačného pokrmem. Čím se život ducha sílí. Hus III. 264. — na koho oč = tlačiti, usilovati oč. Ros., Žer. — co kam: klín do dřeva (vbíjeti). Orb. p. — koho kdy. Bóh ny sílil v rozháralé póldne. Rkk. 53. — koho v čem. Ďábel své sluhy ve zlém sílí. Hus II. 348. — se. Rostlo dítě a sílilo se podlé těla. Chč. — se proti komu: proti nepříteli. Ros., Br. — se k čemu: ku práci. Us., na Slov. — se nač: na cestu. Kká. Š. 88.