SilnýSilný; silen,
lna, o. S. =
sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, tapfer. V
. S
. Záboj
. Po- staví se silných muž k mužu; Přesilné ruce. Rkk. Silnou silou. Km. Silnější oděnec, Kristus, přišed na ďábla, otjal jemu moc a oděnie jeho i sieň
. Hus II. 103. S., fortis. Ž. wit. 7. 12.; 58. 4. S. chlap. Us. Silný přemůže slabého. Us. Muž jest silnější než žena. Št. Budeš-li bohat, krásen, silen. V. Nebyl života silného. Dal. Silný, že by mohl skály lámati. Vz Chlap. Č. Silný jako buk. Pk. Není ten silen, kdo popral, ale kdo se vymknul. Pk. Se silným nechoď v zápas a s bohatým před soud. Č. —
na co: na nohy. Ros
. —
s inft. Jsem silen vás po- zvati ku pokání. Jg
. —
v co: v ruce. Št. —
k čemu. Jenž jest silen k pití a mdel k náboženství. Hus III. 140. Skládám to na ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. — Silný žaludek (dobře trávící). S. pevnosť, tvrz, město, hrad (pevný), V., stavení (trvanlivé), duše, duch (panující vášněm), Us., mysl, Leg., důvod (mnoho dokazující)
, nápoj, Us., víno. V. Pivo silné jako ležák. Us. S. ocet (ostrý), lék. Us. Mlýn na silné vodě; s. spojba; lihovina s., až v ústech pálí; s. jedlík. Dch. Žito je dosud silné n. při síle (nezralé). U Kostelce. Msk. —
v čem. Silný a čerstvý v duchu, mdlý v těle. Kram. U vieře jsa člověk silen odoláť ďáblu. Št. N. 190. — S. =
mnoho vnitřní síly n. moci mající, stark, mächtig
, gewaltig
, lebhaft. Jg. S. rozum
, paměť, vášeň, náruživosť, hněv (prudký), milovník
, víra, naděje, hlas (pronikavý), rána, hřmot, nemoc, vůně
, zim- nice, oheň, hlad, mor, horko, spaní (tuhé, pevné, tvrdé), vítr, déšť, kouř, hnutí, ob- chod. Lid ten silněji nás jest. BO. —
komu. Nepřátelóm budeš silen. Smil v. 1494., Arch. I. 33. Jemu silni biechu. BO. —
v čem: v nějakém umění (zběhlý). Bern. V poku- šení ctnosť silnější a s větší odplatou bývá. Hus I. 310. —
čím. Byl silný životem i myslí. Výb. I. 464. S. udatenstvím. Ctib. Hád. 5. —
Š.. =
mnoho částek mající a tudyž veliký, mocný, stark, mächtig, viele Theile habend. S. vojsko. Us. Pod městečkem vojna silná. Sš. P. 752. —
na co: na počet. D. Kniha silná na archy
. Zlob. Praha v ty časy velmi silnaa byla na lid. Let. 28. Prostějov jest na židy silnější než Kroměříž. Mřk. —
v čem, čím. Jsme silni jezdectvem, v jezdectvu (na jezdectvo). Bs. S. lidmi. Alx. Země rytieri a panošemi velmi silná. Tristr. Jemu jízd- nými silni byli. Let. 59. —
S. =
tlustý, ve- likého obvodu, hrubý, veliký, stark, gross, dick, derb. S. strom, jelen, Šp., Us., dub, braň, meč, Rk
., plátno, sukno, vlákno (ne tenké). Us. —
v čem: v údech, v těle. Us. —
v co. Sv. Prokop v hnáty velmi silný byl. St. skl., Leg., Lk., Výb. I. 206
.. Bs. —
jak. Strom silný víc než
v objetí. Pref. 29
. —
komu s.
býti =
s nej býti,
s něj síly míti, gewachsen, überlegen sein. Mohlo všem nepřátelům statečně silno býti (město). Troj. Že jsou mu
silní bojovníci ti.
Br
. Lev psu velmi silen byl. —
k čemu =
s to, ge- wachsen. K jednomu každému z nich že by dosti silen byl. Aesop. Jest silen k hříchóv odpuštění. Ms.
— nač. Oni nejsou silni na studenta (nejsou s to
, aby ho vydrželi). V Kunv. Msk.