SíňSíň. Cf. Mkl. aL. 288., Mkl. Etym. 323. a. Každý ať před svou síní mete. Sb. učit. —
S.
, Saal. Římská s., vz Vlšk. 511., hostin- ská, hostinná (foyer), Zpr. arch. VIII. 38., nádherná, rozsáhlá, ozdobná. Mus. —
S. ušní, vestibulum. Vz Ott. IV. 191.