Sirka
Sirka, y, f., vz Síra. — S., svíčka sirná, sirou potažená niť n. dřívko, der Schwefel- faden, das Schwefelhölzchen, -licht. Us. S. jest nyní na jednom konci potřena sirou a síra fosforem, jenž, tře-li se, chytá a sirku zapaluje. Pt. Nyní s. dřevěná zápalka s fos- forem, u níž často síra docela schází. Vz více v S. N. S. salonní (bez síry), fosforové, antifosforové (chytají jen na zvláštním škr- tadle), bezfosforové. S. N. Sirky táhnouti, Schwefelfäden ziehen. Odtud přeneseně: Táhni sirky (odkliď se). Vz Odbytí, Po- táhnouti co. Č. Jinde přidávají: Táhni sirky — do psí dírky. Mohl by ho sirkou pod- páliti (o hubeném). Us. Sd. Ty sirko (na- dávka hubenému člověku)! Us. Kť.