Sirý
Sirý, kompar. siřejší = osamělý, bez man- žela, bez dětí, bez rodiče, verwaist, verlassen. Strsl. sir?, orbus, příp. -r?. Mkl. B. 85., 86., aL. 129. S. vdova, Ros., V., dítě, V., duše, Hus., Pass. 769., matka. Lom. Kto ny vrahóm vytrže, sirá vlastice. Rkk. 35. Za mú sirú duši Hospodina pros. Pass. 968. Já jsem osidlo mnohých sirých duší. Pass. 894. A sli- bujeme skutečně pomáhati každý z nás tuto sirů zemi pokojiti. Tov. 5. Byla. jedna sirá vdova, co patero dítek měla, Sš. P. 790. Snad že jejú otec též sirým pannám činil bieše. Dal. 163. Pakli mienie siré dušičky ty, ješto jsú v pekle, tu pravdu pravic; Kterak ty (duše) mohú siré býti, kteréž máji otcě Boha a krále nebeského a matku cier- kev svatů. Hus. III. 294. — čeho. Země lásky sirá, Hdk. C. 160.