Sjeti
Sjeti, sjedu, sjeď, sjeda (ouc), sjel, sjetí; sjezditi, il, ění, sjížděti, ěl, ění = dolů odkud jeti, herabfahren, herabreiten; odjeti, weg- fahren, wegreiten; jezdě shlédnouti, projíti, bereisen, befahren, bereiten; jízdou ztýrati, abreiten; se == shromážditi se, zusammen fahren, zusammen reiten, sich versammeln. Jg. — abs. Sjelo to (svezlo se to), es glitt herab. Dch. — odkud. S vrchu s. Jg. Sjeď s pole (odjeď). Jel. Sjeli se z Prahy, Us., z Lúček. Půh. II. 286. Sněchu sě sem páni z dalných zemí. Rkk. 40. Sjed s hor obleže město. BO. — co: krajiny sjeti (jezdě shléd- nouti). Us. Všecko pole sjel. Ros. Velmi koně sjezdil (jízdou ztýral). Us., Zlob. On každého sjezdí (pomluví). Ros. Ten ho sjel (strhal, vyplísnil, sbil). Us. u Olom. Sd. S. selý svět. Kat. 168. — kam (se s kým). (S hradu) do Prahy sjel. V. Aby s ním sám osobně k N. do ležení (ze zámku, Jg.) sjel. V. S. do dolu (o hornících). D. Na meze české sj. Mus. Sjeli se na sněm. Us. j Sjeti se s někým k soudům zemským. Zř. Ferd. Král položil sněm, na kterýž se sjelo mnoho kněžstva pod obojí i pod jednou způ- sobou. Bart. 128. Sjížďali se pánové k by- strému Dunaju; Sjížďali se pánové na tu- recký pomezí, mezi nimi jeden pán, co tu vojnu začénal. Sš. P. 188., 795. Sjeli se v radu. Troj. 285. Neb veliké množství lidu bylo se na něho sjelo. Let. 47. — se kam nač. Káže poslu, by sě páni vsici sněli na hrad na hody veliké. Rkk. 40. — se kam kdy. Aby ráčili se na noc v sobotu do Brna sjeti. Žer. 334. O božím těle sjeli se do Benátek. Pref. 22. T. 1. na sv. Jakuba sjeli se všecka města česká do Prahy a tu zapsali se, aby svá práva starodávní, svo- body a obyčeje stále drželi. Let. čes. vyd. Pal. 621. č. 692. — se jak. U velmi malém počtu se sjeli. Žer. L. I. 6. Páni uherští u velikém počtu do Budína se sjeli. V. — se proč. Nebudi vás tajno, z kakých příčin jste se sněli. Rkk. 40. K obeslání královu do Kolína se sjeli. Bart. — se kde. Kda sě sněchu lěsi v Vyšegradě (v Lubušině sědlě). LS. v. 45. — se. Už se sjíždějí. Ros. Sjelo se nás tam mnoho najednou Us. Šd. Když se páni po druhé sjeli, tehdy p. Před- bor přišel mezi pány. Půh. II. 626. — co čím: plavbou. D.