Sjeti co
Sjeti co: všecky lázně, Šml., všicku vlasť, BO., postel (rozcuchati, rozházeti). Us. Kšť. Ty na muoj kôn vsedeš a já tvú ženu sje- zdím. BN. Armádu císařskou sjezditi a po- tlačiti chtěl. Skl. V. 327. Všecky, kteří pečeti své přivěsili, sjezdil (k nim zajel). Soud. kn. opav. — (odkud) kam. Sjela za pás ruka k zbroji. Kká. Zrak od nebes výše sjel k dnu propastí. Vrch. — kudy kam. Blesk sjel po hromosvodu do země. Us. Pdl. — co jak. Sjezdil půl světa plav- bou. Hš. Sl. 103. Na koni půhon sjeti. Kn. rož. 15.