Sjezd, u
Sjezd, u, m. = sjetí dolů s něčeho, die Herabfahrt. Se svého města časté sjezdy činil. Háj. — Zvl. v úmyslu nepřátelském, der Ausfall, Streif, Zug. S. nepřátelský. Jel. S hradu sjezdy činili a muže mordovali. Háj. Sjezdem Škody činili. D. Nepřítel s-dy činí (do země vpadá). D. S. do cizích zemí. Jel. — S., příjezd, přístup, der Zugang. A všelikú snahú a pilností všech sjezdů, i kdyžby mohli k městu n. od města jíti, kázal dobře stříci. Marc. Polo. ms. — S., shromáždění, die Versammlung, die Zusam- menkunft. S. knížat, zemský; s. byl v Do- mažlicích. V. Mnohá jednáni a sjezdové o to bývali jsú. Ms. kr. Trub. S-dy a schůze své mívali. V. Položený s. na rathouz novo- městský. Apol. Sjezdy kde zarážeti (sněmy položiti). Pam. kut. Kde mají stavové svůj s. Sych. S. držeti z povolení krále. Er. Sne- sení církevního s-du; sedání církevního s-du; shromáždění círk. s-du. J. tr. S. stranný, der Parteitag. Dch. K tomu listu, kterýmž jsme psali pánu Vlachovskému o sjezd, k tomu se známe. NB. Tč. 167. Při sjezdu tak obecném vidělo by mi se, aby po uvá- žení té věci mezi pány stavy měšťané opav- ští povoláni byli. Žer. 324. — Liší se: sjezd, sněm, rok, sbor, shromáždění, hromada, sňatek, schůze. Sjezd bylo sebrání jen ně- kterého stavu, některé jednoty aneb někte- rého kraje zvlášť, co na něm usneseno bylo, nemívalo moci zákonné v království, die Kreiszusammenkunft, der Kreistag. Pal. Rdh. I. 185. Vz Gl. 313., S. N. Sněm = sebrání všech stavů veškerého království, der Land- tag. Rok = sebrání jistých osob jakéhokoliv stavu ke dni uloženému vůbec, buď že na něm co sjednáno n. nesjednáno. Sbor = se- brání osob duchovních, synoda, Koncilium, synodus. Sňatek uživáno zvláště, když se za potřebné vidělo nedotýkati se rozdílu mezi slovy, sněm a sjezď; neboť sjezd mnohý od těch, kteříž na něm byli, za sněm vydáván, ač od země za takový přijat nebyl. Pal. Mus. I., a. 77. Shromáždění = sebrání n. sejití se lidí bez všeho určitého účelu ač ne zcela bez příčiny; obyčejně aby lid o něčem slyšel aneb něco se mu oznámilo, die Versammlung (überhaupt). S. v kostele, v radnici, lidu, paní, národní atd. Hromada — sebrání lidu (obce), aby se o něčem radil, o něčem společně rozmlouval a pojednával, die Versammlung einer Gemeinde. Hospo- dáři mají dnes hromadu. Schůze, schůzka ukazují na obmezenějši počet lidu, zvláště v nějaké uzavřené aneb zcela určité místo sebraného. Výbor musejní společnosti měl dnes schůzi (v museu). S. obecná, zjevná, stranní, postranní, tajná, pokoutní. Řezáč., Nz. Aby (nikdo) sněmův a sjezdů krajských nepokládal. Zř. F. I. A. V.