Skalice
Skalice, e, f., skalka, menší skála, ein kleiner Felsen. — Odtud jména některých hradů, vesnic a měst. Skalice v Uhřích, Ungrisch-Skalitz; S. česká (veliká), Gross- o. Böhmisch-Skalitz, mě. v Náchodsku. S., něm. Langenau, ves u Hajdy; něm. Skalitz, ves a) u Litoměřic, b) u Benešova v Budě- jovsku, c) u Soběslavi, d) u Bílina, e) u Chrudimi, f) u Dobříše, g) u Hostěhradic v Brněnskú. S. hor stříbrných, Silberskalitz, mě. u Čern. Kostelce. S., Alt-Skalitz, zá- mek u Vimberka. S., Gross-Skalitz, ves u Zbraslavic. S. malá, Skalicka, Klein-Skalitz, ves a) u Smiřic, b) u Skalice c) u Zbrasla- vic. S. klášterská, Kloster-Skalitz, ves u Kou- řimi. PL. Vz S. N. V tej uherskej S-ci, oj piju tam piju tře mynarečkové, maju vino v sklenici. Sš. P. 395. Vz více v S. N. — S., pl. = skaliska, skaliny, více skal. Slov. Sd. — S. = sloučenina kyseliny sirkové s někte- rou zásadou kovní n. p. síran zinčitý, vod- natý = skalice bílá, nickamínek bílý, krymza, schwefelsaurer Zinkvitriol, weisser Vitriol. Trojsíran železitý vodnatý (skalice zelená, nickamínek selený, vitriolím, zmyda, das Eisenvitriol. Skládá se z vody, kyseliny sirkové a kysličníku železa. Bř.). Síran mě- ditý (skalice modrá, nickamínek modrý, kada, das Kupfervitriol; skládá se z vody, z ky- seliny sirkové a kysličníku mědi. Bř.). S. bílá (či goslarit skládá se z vody, z kyse- liny sirkové, z kysličníku zinku, der Zink- vitriol. Nz., Bř.). Vz Solí. S. admontská, am- moniaková železitá, anglická, cínová, černá, červená (der Kobaltvitriol), dvojorlíčková, kobaltová, linecká, londýnská, modrá n. cy- prská, niklová, uranová, olovná, platinová, salmiaková, solnohradská, troj orlicková, ze- lená (čistá, obyčejná n. jednoorlíčková, pá- lená), zinková, Kh., železná (melanterit, Ei- senvitriol), měděná (chalkanthit). Nz. Vz Šfk. 242., 271., 325., Schd. II., 51., 54., 58., Bř. N. 279., KP. III. 64., IV. 621.-625., S. N. S. zelené užívají k připravování inkoustu, k desinfekci záchodu a stok; s. modré k mo- ření pšenice; s. bílé k léčení nemocí atd. Pta.