Skladač
Skladač, e, m., der Zusammenleger, -stel- ler. S. dříví, cihel, kamení, písma (sazeč), Us., D., papíru. Žv. — S., spisovatel, skla- datel, der Schriftsteller, Dichter. BO. S. křivé řeči. BO. S. veršů, zpěvů, písni, písniček, Us., knihy. Jel. Homerus skladač básnivých zámyslóv. Troj. Protož die jeden s.: Uč se neb se modli, uč jiné nebo čti nebo dělej ; A poněvadž modlitba má dóstojenství a moc od s-če svého, zjevno jest, že ta modlitba Otče náš jest nejdóstojnějšie ; Jakož s-ci mi- lují svá skládánie a zpěváci svá zpievánie a otcové a matky své děti: též Kristus mi- luje svú modlitbu, již je složil; Jiné kniehy mají jména od skladačóv. Hus. I. 305., 311., 314., 361. (Tč.). — S., kdo něco kde klade, der Ablader, Auslader. Nz., Šp. S. piva. Us. — S., skladatel, kdo své věci ku schování dává, der Niederleger, Deponent. J. tr., Pr. měst. Vz Schovavač.