Sklenice, e, sklenička, sklenka
Sklenice, e, sklenička, sklenka, y, f, sklenná nádoba zvl. k pití, v obec. ml. místy sklence, mor. sklínka, das Glas, Trinkglas. S. picí, vinná, pivná, k vínu, na víno, na pivo, k pivu, V., špičatá, s víčkem, I)., ře- zaná, hlazená, prostá. Sklenice na kávu, na na čaj, na punč, na likér. Nf. Po sklenkách něco prodávati. Us. Dch. Police na sklenice. S-ce pláknouti (čistiti); ze sklenice píti. Us. Přineste mu stolici a vínečka sklenici; Dejte pánu stolici, nalejte vína s-ci, čiré smoly konvici; Šli pánové do pivnice, našli krve dvě s-ce. Sš. P. 20., 96. (Tč.). Obrátil, vypil několik sklenic; Rád kouká s-ci na dno (pijan) ; Obrátil s-ci vzhůru dnem (= vypil). Kšá. Kdo s-ci dopívá, věku nedožívá. Šd. Velikou s-ci vysušil. Vz Opilec. Lb. Pil o sklenku víc. Vz Opilý. Sn. Přes prah překročiua (p-la), sklenice zmýliua, před sy- náčka jedu, před nevěstu medu; Chystaj, sedláku, chystaj stolicu, na tu stolicu hodnú sklenicu, a do tej s-ce dobrej pálenky, ať sa napijú vdovy, panenky; Hudci a gajdoši dobří řemeslníci, nikde jich nenajde leda při s-ci; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, nalej nám do ní, ať nám nezvoní; Skleničko skleněná, dobré vínko z tebe; Pozdrav Bůh sklenářa, který sklenil tebe; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, basama lelky, nalej pálenky; Sama pila ze sklenice, jemu dala ze střevíce. Sš. P. 155., 556., 615., 652., 651., 668. Má to jako sklenici (mnoho oteklé). Us. Ty nešto- vice jsou jako skleničky (mnoho nalité). Us. Mnohé a veliké sklenice vysušovati (hodně píti). V. Skleničky přistrkovati (= připíjeti). D. Na skleničky píti. Zlob. — S., zespod ši- roká s úzkým hrdlem, bukál, bluňkavá s., die Flasche, Bouteille. V. Čert ve sklenici (bů- žek hadačův). V. Se sklenicí pro pivo cho- diti. Us. Ta s. má skoupé hrdlo (říkává, kdo pije ze sklenice s úzkým hrdlem). U Olom. Sd. — S. kapací, das Augentropfglas. Nz. Vz Nástroje k operacím očním. Cn. — S., Glasdorf, ves u Nové Losiny. PL.