Sklo
Sklo (zastr. stklo), a, skélko, sklíčko, a, n. S. místo st&klo, lit. stiklas, goth. stikls vitrum. Schl. Příp. -lo. Mkl. B. 97., aL. 112. Vz Gb. Hl. 116. Skrze stklo. Tristr. 198. U Opavy: šklo (šklanný, sklenka). Klš., Pk. S. = lesklá, tvrdá, prohledná slitina z kře- mene, popela, soli atd., das Glas. V. O skle, jeho dělání a užívání vz KP. IV. 545 a násl. S. dělá se ve sklářských (skelných) hutích ze křemene s přísadou sody n. drasla. Kře- men se stupami na drobno roztluče, potom se dává do pánví v peci, kde se prudkým ohněm roztavuje. Dělníci nabírají tuto sklovinu že- leznými dutými píšťalami a nafukují z ní na kadlubech (formách) rozličné skleněné zboží, které se potom, aby nebylo křehké, do chladicí peci dává. Sklo se také barví a v brusírnách brousí. Vz Zrcadlo. Pt. 116. S. se dobývá roztopením tří částek kyse- liny křemíkové a jedné částky kysličníku drasličitého. Pr. Chym. S. broušené, zvětšu- jící n. zvětšovací, hladicí, Us., na dálku (dalekohled), zapalovací n. palčivé n. zá- palní, Brenn-, z olova, D., surmíkové, ko- stíkové, Pr. Chym., rozpustné, Techn., ma- rianské (široké, tenké lupeny z velikých úlomků krystalických), Bř., kostní, kostěné, Bein-, podjímané n. podejmuté, das Uiber- fangglas, arsenové, Arsenikglas, korunové, Crownglas, Krong., stínicí (temné), Blend-, boraxové, Borax-, olovnaté, sběrné (Kol- lektivglas), flintové, Flint-, mléčné (Milch-), sodové, předmětové (Objectiv-), rubínové n. nachové, sluneční, zrcadelné, krystalové, vodní (rozpustné), antimonové, láklé či pro- láklé či vyhloubené či duté (Hohl-), Nz., do oken, leskovní, na hodinky, panenské n. kamenné n. kočičí, ruské, soukané, tabulové, Kh., bezolovné, zelené, polobílé, bílé, ala- bastrové, žluté, smaragdové, fialové, černé, millefiori, filigran, boloňské láhvičky, slzy batavské, barevné, butelové, české, měsí- cové. Vz S. N., Šfk. 216., 154., 287., Schd. II. 36., 46. O sklu marianském vz Bř. N. 137., KP. IV. 722. S. duhové, irisirtes G., ledové, Dch., tlačené, gepresst, Nf., válcové n. měsícové, Walzen-, Šp., diamagnetické, diamagnetisch, předené, Glasfäden, rychle chlazené; přístroj k stlačování, ohýbání skla, Ck., draselnatovápenaté, draselnaté a sodnaté. Prm. III. č. 19., 18. S. francouzské, anglické, sprosté (tabulové a láhvové). Truska n. pěna skla, tabule skla, leptání ve skle, rám na sklo, Us.; slitina, pěna, trhání, krůpěje, lesk, pec, slzy skla; železo k trhání skla. Nz. Malba na skle (skelná, sklomalba). Nz. Skla- diště skla. Dch. Stříbření skla, vz Prm. III. č. 19. Čištění skla zašlého, vz Prm. III. č. 17. S. dělati, hladiti, brousiti, trhati, sekati, řezati, foukati; ve skle leptati. Nz. S. líti, přísti, štípati. Prm. S. a štěstí klepem, už je střepem; S. a štěstí křehké, na zlomení lehké, Glück und Glas, wie leicht bricht das. Dch. Uvaž si ho babo doma na provázku a dej si ho za sklo, rozži mu tam světlo, aby mu ne- zhaslo; Pěkně vám děkuji skrz slunce a sklo, že je mně synek milejší než jiných sto. Sš. P. 335., 562. Máš tlusté sklo (= od- stup se světla). Vz Odehnati. Lb. Dělati někomu tlusté sklo (zasláněti mu). Us. Sd. S.. když se nejvíce zdá blyštěti, rádo se rozskočí. Rvač. Skrze sklo med lízati (den Genuss in der Einbildung haben). Prov. Jg. — S., okno n. lépe sklo do okna, das Fensterglas, Fenster. A vzdělám z křišťálu skla tvá. Br. — Sklíčko, vz Skýlko.