Sklo
Sklo. Cf. Mkl. Etym. 328. a., Šf. Strž. I. 63., 469., Šfk. Poč. 188., 198., 231., 240., 298., 299., Mllr. 50., Zpr. arch. IX. 29. S. řím. Vlšk. 511. S. (stklo) = co v ohni steklo. Pdg. 1885.109. Naděje ze skla. Šml. Tmavé s. míti = zacláněti; Má kapsu stále jako s. (čistou, prázdnou)! Us. Kšť. Příliš černým sklem na něco hleděti (přísně posuzovati). Šml. Tu celý potok zamrznutý ako s. Dbš. Sl. pov. III. 37. — Skla = brejle, daleko- hled. Us.