Sklon, u, sklonek
Sklon, u, sklonek, nku, m. = položitosť, sklonitosť, sklonění, pobočí, shyb, die Neigung, Böschung, der Bug, die Neige, Inklination, das Ende. Konkave B., s. poddutý, convexe B., s. vypouklý, natürliche B., s. přirozený; úpravný, künstliche B. Nz. S. dráhy, die N. der Bahn. S. slunečníku n. ekliptiky. Smet. S. jehly magnetické, těla nebeského k eklip- tice, magnetický; v astronomii: úhel sklonu. Nz. Sklon vrstev, das Fallen der Schichten. Vz Bř. N. 238. — S., pletka, osidlo, poklopec, pruhel = oko na lapání zvěři. V. S. na čer- máčky. Us. Šp.