Skonání
Skonání, das Beendigen, die Beendigung, Verendung. Veleš. Vz Skonati. — S., konec, das Ende. Každý začátek bez s. málo nese užitku. Sych. Smrť marným radostem s. činí. V. — Kat. 3406. Lúbo rozuměli a s. pro- zřeli, utinam novissima providerent. Ž. wit. Deut. 29. A z těch věcí převeliká tesklivosť v duši, že nikdy v nich nebude s.; A na s. tohoto čtení die Kristus: Jdi i ty čiň tak. Hus II. 47., 331. — S. života, das Le- bensende, der Hingang, der Untergang. Ne- šťastné s. vzíti. V. Od mladosti až do s. Har. Nebyl při s. (při smrti) jeho. Ros. Při mém s. stůj anjel strážce; Jak pak se mám poukázat a s tebó si svět zavázat ? Není na rok, na dvě leta, než do s. života. Sš. P. 70., 311. (Tč.). Šestý věk jest ostatek let, od sedmdesáti až do s. a slove šietnosť; Tak do s. stoje zachová božie přikázanie; Bůh bude se mnou do s. a zachová mě k své milosti až do smrti. Hus II. 65., III. 192., 388. — S. dne, roku, světa. Na s-ní světa. V. Den se blíží ku s-ní. Us. Na s. světa v den súdný. Pass. 9. Až do s. světa nebude pšenice bez koukole. Kmp. S vámi jsem až do s. světa; Pověz nám, kdy ty věci budú a které znamenie navštie- venie tvého a s. světa; A žeň jest s. světa a ženci angelé jsú. Hus I. 297., II. 8., 55.