Skoncovati
Skoncovati, skoncovávati — ku konci přivésti, skončiti, beendigen. — co: při, V., cestu. Us. Pohádavše sě o to, nic toho ne- skoncovali a nezavřeli na ničemž. Čr. — se. Nic se z těch věcí neskoncovalo. V. — co čím: otázkou. Kos. Ol. I. 55. — co s kým. Hleď to nějak s tím hochem s. (odbyti). Us. Msk. Vz Skončiti. — co kdy. Však já to za nějakou chvíli skoncuji. Us. Hý. — co, se jak. Já to musím nějakým způsobem s. Us. Hý.