Skoro
Skoro, v skoře. Sv. ruk. Al. 28, SR. 306., 332., Št. Kn. š. 99., 130., 151., 206., 271. Kompar. laš. skorši. Brt. D. S. ráno = velmi ráno. Brt. P. 58. S. potom. Výb. I. 454. Budeš (z žaláře) s. vypuščen. Pass. mus. 390. Ale vždy se žedil, skoro-li Bóh smiluje se. Št. Kn. š. 139. Zachee, s. (festi- nanter) sejdi. Ev. vid. 91. Abyste neskoro pohnuli sě od vašeho smyslu. Ev. olom. 95. Budeš této žalosti s. (brzo) zbavena. Mus. 1891. 192. v. 10. S. své běhy široce spíši. 15. stol. D. Gesch. 405. — V skoře. By lid srozuměl v skuoře. 15. stol. Umy- slivši toto v skoře. Sv. ruk. 2. Sta se po- tom velmi v skoře. Hr. rk. 11. Kak by ho mohla viděti v skoře. Kat. 677. Zjevil Buoh, což má býti v skoře. Ev. olom. 189. V skóře. Mill. 69. — S., beinahe. S. se mi zdá, že . . S. mne to již na tebe mrzí. Sá.