Skořepa
Skořepa (zastr. škeřepa), škořepa, sko- řepka, skořépka, skořápka, skořápka, ško- řípka, škořípka, skořepina, skořepina, sko- řepinka, škořcpinka, y, f. Skořepa-skořepa atd., s a š často se zaměňují, ale lépe sko- řepa, skořípka atd. S. = kůra na vejci, die Eierschale. Skořípka vaječná. V. — S. ořechová, die Nussschale. V. Jádro ze sko- řipky vyníti. V. Pod drsnou škořepinou vězí chutné jádro. Sych. Kdo chce jádro jísti, musí dříve skořepinu rozluštiti. Prov. Kdo chce jádra, skořepinu tlouci musí. Ros. — Skořepina, skořepa, škořípka = kůra na některých živočiších, die Schale der Thiere. Skořípka hlemejžďová, perlová, V., račí, Us., mořská. Kom. S. hlemýžďů, vz Ulita. — S., zvíře ve skořepině, Schalthier, n. S-ky, které se chytají velryb. Hlas. — Sko- řepinka = zevnitřní ucho, die Ohrmuschel. Krok. — S-ky nosové, vz Schd. II. 327. — S., krunéř, der Panzer. Nz. — Skořápka, skořepina = roztlučené nádoby, střepy, die Scherbe. Ros.