Skotačiti
Skotačiti, il, en, ení; skotačívati = sko- tákem býti, Viehhirt sein. — S., skotácky si vésti, skákati, dováděti, treiben wie die Kuhhirten, lärmen, springen. Od skotačení zapálila se mu slezina. Sych. — S., hrubě si vésti, grobe Streiche thun. Plk.