Skoupý
Skoupý (zastr. skúpý); skup, skoupa, o = skrbný, lakomý, karg, geizig. Strsl. skap?., sordidus, avarus. Lit. skupas ist entlehnt, dagegen lett. skops. Mkl. aL. 99. Cf. Tk. I. 808. Vz Skrbec. Příliš skoupým býti. V. Lépe jest štědrým býti nežli skoupým. Kom. S. řeč. Č. Skoupé vybytí dcery. Sych. S. nikdy nemá dosti. Na Slov., Ten je s.´ pře- vrací se hříčkou slov na: Ten je s kopy groš. Us. Dch. Esli bude tak skúpý a nedá nám zhola nic, tož dostane takovú, co ho bude dycky bit. Sš. P. 745. Marně tratí zbožie skúpi a přielišní, mezi nimiž pro- středek držie štědří, jenž dávají, kde mají hodně dáti; Skúpi sú, kteříž nedávají ma- jíce, kdežby měli hodně (mit Recht) dáti. Hus II. 300. Skúpy najprv dáva, potom berie; Skúpy dvarazy platí. Mt. S. Skoupý život ošuměle chodí. Č. M. 53. Skoupý boháč jest chudší žebráka. Km. Skoupý haní cizí hostiny a přece na ně chodí. S-ý boháč jako jeho skříně, ač v ní zlato, přece v koutě stojí. Pk. Skoupí víc (dvakrát) tráví (troví), lenivý víc chodí (Cf. Kdo nemá v hlavě, musí míti v patě). Na Slov. Skoupý není hloupý (Cf. Skupec-hlupec). Č. Skoupý (boháč) a sviňka po smrti zvěřinka. Č. — Vz strany přísloví: Kapsa, Lakomý, Ruka, Štědrý, Tobolka. — na co: na řeč. Us. Jaké vyražení s tím můňou na řeč sk-ým? Sych. S. na zboží. Výb. I. 859., Smil v. 341. — v čem: v utrácení. V. Nebývaj skup v tomto hodě. Výb. II. 37. — čeho. Al- mužny nebuď skoupv. Brt. S. §. 78., Výb. I. 911.