Skoupý
Skoupý. Mkl. Etym. 301. Skoupým slův- kem někoho baviti. Kká. Boháč skúpý je velmi hlúpý. V Beskyd. Tř. U s-ho tolary pláčí a u štědrého i haléře skáčí. Bž. exc. Otvírá-li dítě hned po narození ručky, bude štědré; pakli je zavírá, skoupé bude. Mor. Brt. — nač : na slovo. Osv. I. 276. — v čem. V tom nebývaj skup. Výb. II. 1217— čeho. Viem, že nejsi skúpý své milosti. Pravn. 1378