skr, skřskr, skř. Z nich se
s odsouvá: krz, kři- van, křipec, Dšk. Jihč. I. 40., křídlice, křeček, křítek. Gb. H. ml. I. 489. K nim j;; s
při- suto: dolnobeč. skřepílka, Brtch., u Skrálova m. u Králova, skřeniti se. Dšk. Jihč. I. 41. Cf. Gb. H. ml. I. 487. —
skř mění se v
škř: skřemen — škřemen. Gb. H. ml. I. 488.