Skrovný
Skrovný; skroven, vna, o; skrovničký, skrovňoučký, skrovňounký = mírný, neveliký, malý, úzký, klein, mässig, gering, eng, schmal. V. S. člověk (neveliký), místo, knížka (ne- tlustá), Us., dům, řeč (krátká), živnůstka, V., práce, světlo, Kom., jmění, mzda, příjmy, D., počet, Har., výmluva. Troj. S. strava, oběd. Us. Nemám ani skrovného místečka; S. příjem, míra; On jest na s-ný příjem po- ukázán ; Při tak skrovném výslužném nelze obstáti. Dch. Skrovná jest učených náden- níků mzda. Ze Shakesp. Tč. S. užitek. Št. Na s-ném všudy rád přestávej, co je příliš, utíkej. Kom. My kněžie máme od zboží to- hoto světa se vzdáliti a majiece co jiesti a s-ný oděvec na tom dosti mieti; Když by dali s-nú potřebu knězi; K obraně móžeš s-nú pomoc vzieti. Hus I. 280., 464., III. 192. — S., schránlivý, sparsam, spärlich, rathsam, nicht verschwenderisch. V. S-vný na mále přestává. Kom. Neskrovný — ne- střídmý. V. — S., pravou míru zachováva- jící, mässig. Z toho máš, že každý, ktož jest ustavil na Kristovi dóm, ten jest po- korný, spravedlivý, statečný, skrovný a opa- trný. Hus II. 422. — na čem: na jedení, na pití, na spaní. Troj. — při čem: při jídle a pití. Aqu. — v čem: v jídle, Ms., pr. cís., v hněvu, Rad. zv., v štědrosti. Hlas. Skrovní v řečech hojní ve skutcích. Kom. L. 135. S. ve zboží. Kat. 583. Ktož sú tak s-ni v žádosti. Smil v. 1805. S. v jedení. Hus I. 119. — S., v jednání svém nehrdý, nepyšný, nechlubný, v míře a v mezech se držící, bescheiden. Kat. 18., 175. S. slova, Us., člověk. Troj. — na čem. Chudšiemu buď na mysli skroven. Jir. Anth. I. 153.